Trails
27. 05. 2020

BESKYDSKÝ SALUT - ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKOSLOVENSKA - 7. DÍL

Naše historie nemá hrdinů na rozdávání. A ty, které máme, po hříchu často ani neznáme. To je také případ generála, který vedl československé vojáky do nejtěžších bitev hájících naši čerstvě narozenou republiku. Na východ země proto míříme nejen vyzkoušet beskydské bikování, ale i hledat stopu jedné důležité postavy naší historie.

NÁVAZNOST NA TRAILOVOU LOKALITU: SINGLETRAILS BÍLÁ

Startovní čáru dnešní výpravy jsme si v mapě nakreslili v Nýdku příhodně zasazeném přímo mezi hlavní silniční tah a hřeben Slezských Beskyd. Ten je na rozdíl od Moravskoslezských Beskyd (report TADY) z české strany navštěvovaný poměrně málo, většina turistů do hor proudí z populárních lázeňských městeček na polské straně hranice.

 

Jedním z důvodů je i horší přístupnost, což si koneckonců vyzkoušíme na vlastní kůži. Před námi je téměř pět kilometrů a šest set výškových metrů zakončených na výrazném vrcholu se zajímavým jménem - Velká Čantoryje. Někdo tvrdí, že podle pověstí se hoře začalo říkat podle toho, že byla rozrývána čerty, jiní říkají, že původcem je latinské označení zeměžluče lékařské, v minulosti na horských svazích velmi rozšířené léčivé byliny. Nebo to bylo úplně jinak a jméno možná pochází z doby tatarských vpádů, kdy vojáci svému chánovi postavili na vrcholu vojenský stan, latinsky chantorium. Kdo ví…

 

 

Pěšky bychom se na vrchol táhnout nechtěli, na kole ale stoupání po horské asfaltové a později šotolinové silničce příjemně ubíhá.

 

Zvlášť když je údolíčko lemované jiskřivými prameny a studánkami lákajícími k osvěžení. V době sucha opětovně útočícího na celou republiku vítaný luxus!

 

Na hřebenu nás vítá nejprve trochu zanedbaná Chata na Čantoryji, a tak zasloužené občerstvení odkládáme o dalších pár stovek metrů až k rozhledně dominující plochému vrcholu Velké Čantoryje.

 

Vyběhnout si těch 118 schodů určitě doporučujeme. Čeká vás tu krásný kruhový rozhled na Slezské Beskydy i jejich Moravskoslezské sourozence, těšínskou aglomeraci a při dobrém počasí i vzdálené hřbety slovenských pohoří. Je to zvláštní pocit. Dnes z rozhledny shlížíme na malebný podhorský kraj, všude klid a pohoda, před sto lety by naši pozornost přitáhly v dálce pochodující vojenské šiky, ozvěny střelby a dunění děl. Těšínsko bylo totiž po vzniku samostatného Československa místem ostrého územního sporu s Polskem, který vyvrcholil polským porušením prozatímních dohod. Následovala rozhodná reakce československých jednotek, které v lednu 1919 zaútočily na Polskem obsazenou část Těšínska. Operaci velel uznávaný generál Josef Šnejdárek, který získal ostruhy v Cizinecké legii a poté bojoval v první světové válce v Československých legiích ve Francii. Jeho život byl lemován hrdinskými skutky, osudovými událostmi, třeba když pod jeho postelí vybuchla Poláky nastražená bomba, i úsměvnými historkami – nejlepší je ta, jak se třináctiletý Josef rozhodl stát pašou v Cařihradu a podle map vytržených ze školního atlasu doputoval z rodných Napajedel až do Terstu…

 

 

Naše putování je dnes sice méně ambiciózní, nuda ovšem na pořadu dne rozhodně není.  Z Čantoryje se vydáváme klasickým beskydským sjezdem – širokým, prudkým, kamenitým, rozbitým. I když se držíme stále na hřebenu, je to čistokrevná rubačka. Na šutrech roztančené sjezdy střídají prudké stojky, svaly si ani na chvíli neodpočinou, sotva pokoříme jedno stoupání, už jsou tu dvě další.

 

Život nám zachraňuje obědová zastávka na horské chatě Zagroda Lepiarzówka na svahu Velkého Sošova. Tady bezpodmínečně musíte ochutnat tradiční polské speciality zarámované parádním výhledem na severní stranu Beskyd. Domácí kvásková polévka žurek a bigos, směs masa a kysaného zelí, nám zajišťují geniální gastrozážitek. Mňam!

 

 

Další hřebenové pokračování nám dnešní výpravu nijak neusnadňuje. Bikového potěšení je tu pomálu, zato námaha se tu rozdává plnými hrstmi. Poměr by se dal naředit na Velkém Stožku, kde je pod lanovkou namotaných hned několik pěkných sjezdových lajn, ale náš cíl nás neodbytně táhne dál.

 

Pod Krkavicí se usnášíme, že jsme už z hřebene viděli dost a je správný čas, aby se naše životní cesty opět rozešly. Po modré opouštíme hřeben a dalším ukázkovým beskydským sjezdem za zvuku odletujících šutrů se v oblaku prachu hrneme vstříc druhé polovině kilometráže, která nás přes boční hřebínek dovede do finále naší dnešní výpravy.

 

 

Začíná to dobře. Pod koly máme konečně úzkou stezku, jenže ta po pár set metrech končí a my zase šlapeme po kamenité lesní cestě.

 

Nahoru a dolů. Pokud si někdo myslel, že se v Beskydech něco rozdává zadarmo, tak tady na to zase rychle zapomene. Ale abychom jim nekřivdili – odměna za dřinu tu umí být sladká.

 

Vyjíždíme na loukami vystlaný vrchol Loučka, výhled jako ze žurnálu, hluboké údolí pod námi, Moravskoslezské Beskydy před námi a Třinec na dlani. Skvělé místo!

 

 

Jdeme do finále. Dlouhým sjezdem se sklouzáváme na kopec Polední, kde se na vrcholové mýtině ukrývá cíl naší výpravy. Na stožáru vlaje velká česká vlajka, pod ní kamenná mohyla a mezi dvěma mladými břízami stojí skromný památník legionářů věnovaný generálu Šnejdárkovi.

 

Ten byl hlavním strůjcem úspěchu „Sedmidenní války“, ve které českoslovenští vojáci bránili nově vzniklou republiku. Obsadili Bohumín, Orlovou, po těžkých bojích i Karvinou. Po zajištění Těšína vytlačili polskou armádu až za Vislu.  A to mu Poláci nikdy nezapomněli. Pokud si myslíte, že sto let staré „sousedské“ spory, ve kterých padly stovky vojáků, jsou už dávno vyčichlé příběhy z učebnic dějepisu, jste na omylu. Slavnostní odhalení pomníku v roce 2012 spustilo vlnu polských protestů, obelisk byl opakovaně poničen. A dnes? Šnejdárkovu podobiznu „zdobí“ vyrytý hákový kříž…

 

 

Bike je prostě skvělý vynález. Můžete na něm uspokojovat svoji fyzičku, poznávat cizí kraje nebo vás doveze k napínavým příběhům. V Beskydech se nám podařilo spojit vše do jednoho. Náročný okruh, krásná příroda, to vše zajímavě okořeněno pohnutými historickými událostmi, které jsou v kraji živé i po sto letech. Výprava je vlastně vzpomínkou na výjimečného člověka, který osobní statečností významně přispěl ke vzniku naší republiky. Kéž by takových kladných hrdinů měla více i naše doba. Salut, generále Šnejdárku!

 

Nástupní bod: Nýdek

Cíl: Nýdek

Délka: 30 km

Nastoupáno: 1280 m

Povrch: 80% lesní cesty, 15% asfalt, 5% lesní stezky,

Obtížnost: střední

Highlights: hřebenové výhledy

 

GPX download:

Jak se dopravit

Auto je sice pohodlné, ale ani přes polohu lokality na výspě republiky nemusíte házet vlak přes palubu. Leží totiž na hlavním železničním tahu na Slovensko, čemuž odpovídá početnost spojů.

Na čem vyjet

Trasa sice není nijak zásadně technická, rozbité kamenité pasáže pěkně procvičí i all-mountain fulla.

Jaké bude počasí

Raději si pečlivě zkontrolujte předpověď, hřeben Beskyd umí být chladný a deštivý.

Jak se orientovat

Trasa je přehledná, přežijete i bez GPS.

Kde se najíst a ubytovat

S občerstvením problém mít rozhodně nebudete – na hřebenu budete míjet jednu chatu za druhou. Na druhou stranu, pokud se chcete ubytovat bezprostředně u trasy, dostupných variant máte o poznání méně. Přímo v Nýdku můžete zakotvit v penzionu Veranda pod Čantoryjí.

Zajímá mě náročnost

Hřeben Slezských Beskyd není pro každého. Prudká stoupání, rozbité sjezdy, porce výškových metrů předurčuje trasu spíše pro zdatnější bikery.

Na co si dát pozor

Řada chat s občerstvením na hřebenu je na polské straně takže se vyplatí mít v peněžence také nějaké zloté, nebo aspoň platební kartu.

 

PROČ ZŮSTAT DÉLE

Ať už na kole nebo pěšky, rozhodně byste s i neměli nechat ujít další vyhlášené beskydské vrcholy s řadou oblíbených horských chat. Za všechny můžeme jmenovat nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – 1323 metrů vysokou Lysou horu. Výhledy z ní jsou opravdu famózní. Objevitele přírodních zajímavostí na česko-slovenské hranici za Mosty u Jablunkova lákají tajemné „kamenné gule“ Megoňky. Přehlédnout byste neměli ani bohatou hornickou a průmyslovou historii regionu – začít můžete v unikátním areálu Dolních Vítkovic, kde těžbu uhlí a výrobu železa vystřídalo jedinečné vzdělávací a společenské centrum s řadou atrakcí a akcí pro celou rodinu. Na druhé straně Beskyd se můžete vrátit v čase v historickém skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Pěknou tečkou vašeho pobytu může být návštěva pomníku v hraničním cípu nad Hrčavou, kde se stýká území Česka, Polska a Slovenska.