PROČ STOJÍ ZA TO VSTÁT I.
Ranní vstávání je otrava. Fakt veliká. Nemám to rád a neplánuju na tom nic měnit. Přesto jsou chvíle, kdy se dobrovolně zvednu za hluboké tmy, dlouho před východem slunce, nahážu na sebe hadry a jdu. Proč?
Protože ráno je tam venku uplně jiný svět. Jiný a famózní. A ačkoliv je tak blízko, spousta lidí ho prostě nikdy neuvidí.
Je těžké popsat to bez klišé a k trapnosti sklouzávajících hlubokomyslností. Asi si to každý musí opravdu zažít sám - moment kdy se slunce vyhoupne nad obzor a začně cupovat cáry mlhy povalující se v údolí, probouzející se barvy, pomalu nadechující se ranní vánek. Je skvělé, že nemusíš vůbec nic umět, nemusíš mít vybavení za desetitisíce ani letenku na druhý konec zeměkoule. Jediné, co musíš vytáhnout, je kousek odhodlání vstát dřív než obvykle a utrhnout si trochu obvyklého pohodlí. Pak už stačí jen vypadnout za město, naplno otevřít oči a dívat se kolem sebe. Vždycky je na co.
Ale co si budeme povídat. Pokaždé je to boj! Pokud jde o spaní, moje pohodlnější "Já" se ve vteřině dokáže proměnit v kulomet chrlící jeden důvod za druhým. Jeden argument ale všechny výmluvy vždy přebije - JESTLI NEVSTANEŠ, BUDEŠ PAK LITOVAT!
Tak jako před měsícem. Na mobilu bliká esemeska od Vlada. Prý s ním mám jet na Babiu horu. Výstup, bivak, ráno východ slunce a dolů. Nikam se mi nechce! Zrovna jsem se vrátil z náročného přejezdu hřebene Vizovických vrchů. Utahaný jsem jak pes. Vladovi posílám zprávu s poděkováním a odmítnutím................ale vrtá mi to v hlavě................."JESTLI NEPOJEDU, BUDU TOHO PAK LITOVAT!", rezonuje mi nervovým systémem. Bude to nejpěknější den tohoto podzimu. Taková šance se nemusí sakradlouho opakovat.
No a co vám budu povídat. Divadlo za chvíli začíná a mě v kapse hřeje vstupenka do první řady.
A protože je svět fakt stále malý, potkávámě v ní, nějakých 300 kilometrů od domu, kamarády z Horní Bečvy. Tak ještě kalíškem domácí slivovice zapít radost ze setkání...
...a už pssst. Sednout. Představení právě začíná!
Pár tipů, které by se mohly do začátku hodit:
1. Kdy? Zjistěte si, jaké bude ráno počasí. Není nad to, když se vydrápete na kopec a kvůli přecházející frontě uvidíte jen hradbu mraků. Důležité je také vědět, kdy přesně slunce vychází. Jinak to buď propásnete nebo budete mrznout zbytečně dlouho. Čas východu slunce najdete v každé předpovědi počasí zpravodajských serverů, většinou v sekci "slunce a měsíc" nebo něco podobného.
2. Kde? Nejlepší je samozřejmě pěkná hora s pořádným výhledem, ale normální kopec za městem poslouží také dobře. Čím víc budete mít prozkoumané místa a vyhlídky v okolí, tím lepší zážitky můžete trefit. Myslete také na to, že i když je vaše město pod beznadějnou pokličkou inverze, už pár stovek výškových metrů nahoře může svítit slunce. S představou "jak vysoko" vám ideálně pomůžou webkamery horských středisek.
3. Jak? I v létě umí noční teplota spadnout pěkně dolů. Nepodceňte to a radši přibalte do batohu teplou vrstvu navíc, včetně čepice nebo šátku. Mít v zásobě teplé náhradní ponožky, je skoro povinnost. Ranní rosa je prevít. A pokud vyrážíte za úplné tmy, nezapomeňte svítilnu, jinak si brzo rozbijete držku.
Jak říká starý poeta Vlado: "Zrodenie nového dňa a východ slnka je vždy jedinečný, osviežujúci a neopakovateľný zážitok, často s dychberúcou kulisou. Oplatí sa privstať si... verte mi, stojí to za to."
Tak čas od času ten zadek zvedněte, to říkám zase já!
