BACKCOUNTRY MANIFEST ANEB 6 NEJLEPŠÍCH TIPŮ PRO DOBRODRUŽNÉ VÝPRAVY S BIKEM

Napadla mě jedna věc. Náš seriál  o backcountry sice začal hezky praktickým shrnutím o vybavení, začít měl ale uplně jinak. Nejdůležitější je totiž nejdřív vyjasnit smysl a motivaci této bikové "disciplíny". Možná se pletu, ale řekl bych, že v Česku, kde bohatou turistickou a skautskou tradici převálcovala tak trochu zvrácená masově-závodní podoba MTB, to není vůbec samozřejmost.

 MOJE DEFINICE BACKCOUNTRY

Vícedenní akce v terénu mimo civilizaci, při které si vezete vše potřebné pro přežití bez cizí pomoci.

Aby bylo jasno. Taky jsem si "za mlada" počítal najeté kiláky za rok, na vyjížďkách hypnotizoval tachometr a do kopce bušil osobáky. Ale roky už to nedělám. Taky proč, stačí že se musím honit v práci, při odpočinku si chci odpočinout. Nechci být žiletka, která rychlostí světla prosviští lesem, chci být houba nasávající všechny vjemy, které terén, příroda a krajina nabízí.

Když se ohlédnu za mými dvaceti roky s bikem, zážitky z backcountry výprav z nich vyčnívají jak Everest z polabské nížiny. Proč? Protože jsou to takové naše bikové megacloumáky namíchané z bezpočtu malých příběhů, zážitků, setkání a objevů.

Mám tu jeden pěkný příklad. Minulé léto jsem se účastnil akce představující novinářům nejlepší tyrolské traily. Dokonale zajištěná akce - nejlepší hotely, lanovky, skvělý průvodce, k dispozici mechanik a tak dále - jediné, o co jsem se musel starat, co si ráno vyberu na snídani - výsledkem bylo, že už za týden mi celá akce splynula do jedné neforemné koule, nedokázal jsem odlišit jednotlivé dny, jen horkotěžko si vzpomínal, jak vlastně jednotlivé traily vypadaly a v které oblasti jsme se pohybovali.

Když se mě ale zeptáte na backcountry akce, vzpomenu si dlouhé roky dozadu na každý šutřík, který jsme potkali. Vzpomenu si, jak nás před 8 roky s Andrzejem v Rumunsku zachránil pramen, který měl místo hrníčku plechovku od májky. Vzpomenu si na pohled Blua, kterým mě dva roky zpátky proklel u žebříků v tiesňavě Sulovských skal. Vzpomenu si na chlapíka, který se minulý rok z ničehonic zjevil na skútru s rýčem v ruce uprostřed lesů Malých Karpat a dal nám komplexní přednášku o využití kořene hořce. A mohl bych vzpomínat dál a dál a dál...

Vtip je v tom, že to vůbec nemusí být extrémní akce. Žádné honičky s medvědama, pojídání kořínků a slaňování s kolem na zádech. Podstatou je, že se snažíte, byť to zní trochu pateticky, "splynout" s přírodou. A nezáleží, jestli jste v pralese na druhé straně zeměkoule nebo na kopci kilometr za barákem. Důležité je, že jedete, kam se vám zlíbí. Důležité je, že budete u dvou nejkrásnějších okamžiků dne - východu a západu slunce. Důležité je, že se musíte spolehnout sami na sebe. Jen vy, bike, batoh, mapa a trail, který vás vede krajinou. Nepotřebujete přitom extra speciální vybavení, hlavní překážkou je často jen vlastní lenost a nedostatek odhodlání. Vždycky byste si to taky měli udělat podle sebe. Nemusíte spát venku, protože někde napsali, že je to tak správné. Stejně dobrá výprava může být se spaním na horských chatách.

Rozhodně neříkám, že byste od teď měli jezdit jen backcountry. Taková svižná vyjížďka v tempu "po práci" to je balzám, to odkývu i já. Ale zkuste čas od času, klidně jen jednou za rok, trochu zpomalit, vyrazit za dobrodružstvím a naráz uvidíte úplně jiný bikový svět.

 6 NEJLEPŠÍCH BACKCOUNTRY TIPŮ

1. NASTUDUJTE SI INFORMACE O LOKALITĚ

Než vyrazíte, vyčleňte si jeden večer a vygooglete si informace o místě, kam chcete vyrazit. Hledejte historii, legendy, zajímavá místa. Vaše zážitky pak dostanou uplně nový rozměr.

2. NEPOČÍTEJTE KILOMETRY, POČÍTEJTE ZÁŽITKY!

Hned na začátku si v hlavě vypněte počítání kilometrů. Je normální, že při backcountry často neujedete ani půlku "obvyklé" denní dávky. Brouzdejte krajinou a nasávejte okolní přírodu a zážitky. Na pohled možná triviální rada, ale právě "přepnutí" je to nejdůležitější.

3. MLUVTE S MÍSTNÍMI

"Lína huba, hotové neštěstí," říkala moje babička a platí to i v backcountry. Od místních se často dozvíte věci, které v žádném průvodci nenajdete. Třeba při přejezdu hřebene Rychlebských hor jsme se dali do řeči s chatařem na Paprsku a vzápětí jsme se dozvěděli kompletní historii zániku vesnic v pohraničí a návdavkem dostali i legendu o ukrytých nacistických pokladech. A z "obyčejného" bikování máte naráz parádní výpravu za dobrodružstvím.

4. NEBOJTE SE SPÁT VENKU

Spaní venku dodá výpravě parádní atmosféru. Kdo nevyzkoušel, nepochopí. Statisticky vzato, přespat v lese je tak trilionkrát bezpečnější, než jet autem do práce. Divoká zvířata jsme už ve většině Evropy úspěšně vybili a ten zbytek se vám moc rád vyhne. Ze začátku vás možná bude probouzet kdejaký lesní zvuk, ale stačí trochu potrénovat a je to v pohodě.

5. NAUČTE SE ČÍST MAPU

Nedílnou součástí backcountry by měl být motiv objevování, proto se na vaší výpravě neobejdete bez dobré mapy, ale také schopnosti jejího "čtení". Mapa je váš šestý smysl!

6. ZASTAVUJTE A ZKOUMEJTE

Backcountry není závod. Poznání místa, kterým projíždíte, dodá vaší výpravě šťávu. Zříceniny, jeskyně, bunkry, skály, prameny. K zajímavým místům si klidně dejte i malou zajížďku, nebudete litovat.