11.11.2013 Czech Republic

ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH

Vydejte se s námi do hlubokých lesů Krušných hor hledat tajnou nacistickou továrnu. Tajemný komplex je opředen mnoha mýty. Najdeme ještě dnes v krušnohorských močálech její zbytky?

authors:

Petr Slavík

photos:

Petr Slavík

 
 
story
movie
gpx
info

ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH

Krušné hory v nedávné době „proslavily“ hlavně průmyslovými exhalacemi a kyselými dešti zdevastované lesy. Ještě ze školy si pamatuju výhledy na bezútěšnou měsíční krajinu povrchových dolů Mostecké pánve. Na první pohled pořádné fuj, co? Ale nenechte se zmást! Když totiž vyrazíte do tohoto severozápadního koutu naší země, přivítají vás hluboké lesy, divoká příroda a romantická atmosféra kraje, který tvrdohlavě stojí mimo zběsilý úprk moderní doby. Ne nadarmo se mezi trempy říká, že Krušné jsou se svým 130 kilometrů dlouhým hřebenem naše poslední hory, kde se dá ještě čundrovat. K tomu si připočtěte nespočet památek a zajímavostí z předlouhé historie dobývání cenných kovů, o které budete v kraji zakopávat na každém kroku, zapomenout nesmím ani na pohnuté dějiny sudetského pohraničí. Solidní základ pro pořádnou bikovou výpravu, co říkáte?


Je konec července, Česko tyranizují tropické třicítky a my se urputně krčíme v proužku stínu vrženém věží nejdeckého kostela. Ale už je čas vyrazit. Nad Nejdkem, poklidném městě zapadlém mezi první vrcholky Krušných hor, už nás čeká trasa, která nás protáhne tím nejlepším ze širokého okolí. Nejdřív trochu stoupání, pak vyhlášené traily vybudované místní komunitou bikerů, do toho nějaké místní zajímavosti a nakonec nás vytáhne až na nejkrásnější hřebenové pláně. Ale hlavně míří k rozuzlení našeho dalšího dílu Zapomenutých příběhů. Cílem je tajemný areál, který se ukrývá v krušnohorských kopcích. Na internetu se o něm dočtete všelicos. Že to byla přísně tajná nacistická továrna na výrobu součástek pro rakety V2. Že to byl koncentrační tábor, kde probíhaly pokusy na lidech a tisícovky jich tu zemřely. Nebo že pod areálem je ohromné podzemí rozbíhající se do širokého okolí.


Začínáme pěkně z ostra. Ještě se nestihnu ani přečísnout a už nás průvodce Martin nemilosrdně žene do nejprudšího kopce, který má po ruce. Pěkná lesní cesta plazící se na Křížový vrch je naštěstí lemována neobyčejně precizně zrestaurovanou křížovou cestou, což nám dává možnost alespoň trochu odpoutat myšlenky od nekompromisního stoupání. Na vrcholu nás už čeká skalnatá čepice s velkým křížem a ukázkovým výhledem na Nejdek.


A vypadá to, že si nás za vyčerpávající start chtějí Krušné hory zase udobřit. Před námi se roztáčí úzký lesní chodníček,...


...trocha jehličí...


...pak výstavní louky...


...a už stojíme na starém kamenném mostě překračujícím „krušnohorský semmering“ – unikátní, naši druhou nejvýše položenou železniční trať prokousávající se mezi ostrými vrcholky až na německou stranu hranice.


Sotva si trochu odfrkneme, už zase stoupáme a stoupáme. Ale má to šťastný konec. Tisovský vrch, kterému místní neřeknou jinak než Pajndl, má bez pár metrů skoro tisícovku výškových, k tomu starou kamennou rozhlednu z konce 19. století a z ní luxusní kruhový výhled, který vám důvěrně představí drsný charakter Krušných hor.


Super, ale krajinky a kochání nás našemu cíli nepřiblíží ani o píď, pěkně do sedel a šlapat. Na lesní cestě pod Tisovských vrchem z ničeho nic potkáváme dědu, se kterým se dáváme do řeči. Vytáhnout informace od místních je vždycky nejlepší způsob, jak získat indicie, které nikde nevyčtete. A tak taháme, co se do dědy vejde. A taháme dobře. Místo, které hledáme, se jmenuje Sauersack, česky Rolava. Je to rozsáhlý důlní komplex, ke kterému byl za druhé světové války připojen zajatecký tábor. A nějaké tajné provozy? Neví, ale jako bonus dostáváme aspoň dávku historického místopisu. Právě prý stojíme na cestě, po které byli ve čtyřicátých letech hnáni Němci při odsunu z Nejdku a okolí, výměna obyvatelstva pak s celým regionem pěkně zacloumala. Jo, tuhle písničku známe, slyšíme ji při každé naší výpravě do pohraničí.


Po přátelském výslechu opět roztáčíme kola a míříme k hlavní bikové libůstce dnešního dne. Náš průvodce nás navádí k trailu s poetickým názvem Izolátor, který se proplétá strmým svahem kopců nad Novými Hamry.

TIP: V kopcích kolem krušnohorského městečka Nejdek je roztroušena více než desítka výborných, velmi technických trailů. Vzhledem k tomu, že jsou neznačené a často docela nelehce přístupné, pro jejich projetí se ale neobejdete bez místního průvodce. Pokud chcete vyrazit, kontaktujte kluky z ETBikez.com, kteří traily staví a udržují.


Martin nás sice usilovně ujišťuje, že to je jeden z nejlehčích trailů nejdecké party, ale se Zdeňkem se máme radši na pozoru. O krušnohorských trailech se traduje kde co, ale rozhodně ne to, že by byly lehké. A taky že ne.


Zeptat se můžete třeba Bártiče.


Cestička se bez okolků rozbíhá ostrým tempem do lesa, chvíli klouže na jehličí mezi stromy, pak nás vyplivuje na sérii technických skalek a srázů a končí rychlým dojezdem do Hamrů.


Jestli tohle bylo nejlehčí, co tu mají, jak asi vypadají ty těžké? Dnes to už nezjistíme. Šeřícím se údolím říčky Rolavy projíždíme po zpevněné lesní cestě, která nás hlubokým lesem přivádí do idylického, široce se rozlévajícího údolí s krásnými loukami.


Kdysi tu stávala osada Chaloupky, která byla založena někdy kolem 16. století a hlavní obživou pro její obyvatele byla těžba a rýžování cínovce. Krátce po válce byla ale obec, stejně jako desítky dalších, vystěhována a srovnána se zemí. Teď tady najdete jen několik rozvalin a zbytků sklepení. Projíždět místem, kde ještě relativně nedávno pulsující běžný život připomíná už jen pár kamenů, je vždycky trochu divný pocit.


Teď už se stačí jen převalit na břeh jezírka v údolíčku pod osadou, opéct večeři, pak jen přikrýt oblohou posypanou trilionem hvězd a spíme až do rána.


I když přes den zuří třicítky, v noci teplota bez skrupulí spadla téměř k nule, což se mě a mému letnímu spacáku moc nelíbilo.


První paprsky slunce nám ale noční utrpení rychle vynahrazují a úspěšně lákají k osvěžující ranní koupeli.


Pak už sedáme na biky a vyrážíme. Náš cíl máme na dosah. Zatímco včera jsme křižovali především hluboké lesy, dnes nás trasa za odměnu vyvádí na nádherné krušnohorské pláně. Tady zaplesá srdíčko každého krajináře a estéta. Za Přebuzí si dáváme kolečko kolem vrcholu Milíř, kde se zastavujeme u památníku vzpomínajícím na několik zajatců zastřelených na útěku z pracovního tábora, k jehož zbytkům se blížíme.


Ale ne tak rychle. Ještě si dáváme malou odbočku na vyhlídku Nad Přebuzí, odkud je skvělý výhled na rozložité údolí. Kdysi bychom tu shlíželi na životem kypící město s třemi tisícovkami obyvatel, dnes se pod námi krčí pár posledních domků města s nejmenším počtem obyvatel v celém Česku.


Zbývá pár posledních stovek metrů a jsme tam. Stačí odbočit z Krušnohorské magistrály a z hustého lesa se začínají pomalu zjevovat první torza budov, kterými se proplétá divoká vegetace.


Pak před námi bez varování vyrůstá obrovské betonové monstrum, na které navazuje ponurý komplex dalších staveb. Atmosféra by se dala krájet. Užasle sesedáme z kol a jdeme si areál prohlédnout detailněji. Nejdříve přecházíme obrovskou betonovou desku kryjící přes sto metrů hlubokou šachtu, nahlížíme do úzkého větracího otvoru, jestli neuvidíme něco z podzemí, ale neúspěšně. Pak pomalu prozkoumáváme velkou halu, která kdysi sloužila pro úpravu rudy. Sloupy obrůstá mech, ze stropů trčí zrezivělé traverzy, někde hlasitě kape voda.


Za halou se pak objevuje kruhový bazén pro zahušťování kalů. K tomu podzemní strojovna a další a další objekty. Takový krušnohorský Blair Witch. To nejde popsat. Tu svíravou atmosféru, která vás obklopí při prvním vkročení do areálu, si musíte zažít.

JAK TO TEHDY BYLO: Prostředí dolu Sauersack přímo žadoní o šíření tajemných mýtů a historek. Tajné podzemí, rakety V2, koncentrační tábor, pokusy na lidech? Po prohlídce bych klidně odkýval i to, že tu nacisté měli ukrytou hvězdnou bránu. Ale historická realita je dnes už poměrně jasně popsána. Areál byl vystavěn berlínskou firmou Zinnbergbau Sudetenland G.m.b.H. za druhé světové války pro těžbu a zpracování cínu, měl dvě šachty, k němu byl přičleněn tábor s převážně francouzskými a ruskými zajatci, kterých bylo k pracím v provozu nuceně nasazeno na tři stovky. Důl po dobu svého provozu nikdy nebyl příliš výnosný a po konci druhé světové války byl uzavřen. Od té doby už jen zarůstá, chátrá a jitří fantazii svých návštěvníků.


Když se vymotáme z areálu zpět na magistrálu, ještě obhlédneme stále patrné zbytky budov a krytů zajateckého tábora, které se rozkládají na druhé straně silnice, a už nabíráme návratový směr. Po cestě ještě stihneme zastavit v penzionu v Jelením na výbornou domácí kuchyni, trochu ohoblovat vzorek na asfaltu krušnohorské magistrály. Ale to ještě zdaleka není konec!


Na samotný závěr si dopřáváme trailové krušnohorské menu o několika chodech, jako zákusek se dnes podává Čelist.

TIP: Nezapomeňte, že v záložkách na začátku článku máte opět připravené video, praktické informace, mapu, GPX ke stažení a tentokrát i tipy na další zajímavosti v lokalitě.


Mlask a Mňam! 


ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH


ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH

ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH


Nástupní bod: Nejdek

Cíl: Nejdek

Délka: 51 km

Nastoupáno: 1120 m

Povrch: 30% lesní a polní cesty, 20% lesní stezky, 50% asfalt

Obtížnost: Lehčí střední

Highlights: krásné krušnohorské pláně, atmosféra opuštěného kraje tvořená zarůstajícími zbytky civilizace


GPX download:

ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY ČESKÝCH HOR - 7.DÍL - TAJNÁ NACISTICKÁ TOVÁRNA V KRUŠNÝCH HORÁCH


Jak se dopravit

Krušné hory jsou dost na periferii. Hlavní variantou je proto vlastní auto, pokud chcete veřejnou, solidní možnosti máte díky spojům na Karlovy Vary.


Na čem a s čím vyjet

Doporučujeme celoodpružený bike, který vám pomůže překonat nástrahy a únavu na dlouhé trase s batohem na zádech.  -- Jeli jsme na Giant Reign, batohy samozřejmě od Camelbaku. U helem jsme vsadili na mix osvědčeného a horké enduro novinky - Giro Xar a Bell Super.


Jaké bude počasí

V severním pohraničí vás nikdy žádná meteorologická selanka nečeká. Připravte se na výrazně drsnější počasí než ve vnitrozemí. I když po celém Česku zuřily třicítky, při bivaku nám v Krušných spadla noční teplota téměř k nule.


Jak se orientovat

Trasa vede i mimo turisticky značené cesty. Doporučujeme jet s mapou a podle GPS (viz. záložka GPX, kde najdete ke stažení záznam trasy).


Kde se najíst a ubytovat

Na trase je dostatek možností k občerstvení. V pohodě je hospoda v Přebuzi. Skvěle vaří v penzionů v Jelením. S ubytováním v lokalitě není problém, především pod hřebenem potkáte spoustu penzionů a hotelů.


Na co si dát pozor

Určitě přijde vhod repelent. Ani v létě nepodceňujte drsné krušnohorské počasí.


Zajímá mě náročnost

Náročnost trasy má dvě tváře. Z části budete šlapat po klidných lesních šotolinách a asfaltkách, traily místních bikerů ET Bikez však vaši výpravu pořádně opepří. Pokud se na velmi technické úseky necítíte, můžete je s mapou lehce objet.


CO V OKOLÍ NEMINOUT

VLČÍ JÁMY

Propadnutím středověkého dolu Wolfgang vznikla pozoruhodná, 60 metrů hluboká průrva, ve které neroztává nahromaděný sníh ani v létě. Velmi zajímavé místo najdete nad Horní Blatnou a vede k ní turistická značka.


KRUŠNOHORSKÝ SEMMERING

Druhá nejvýše položená železniční trať v Česku překovává na 15 kilometrech z Nejdku do Perninku výškový rozdíl přes 300 metrů a dosahuje nadmořské výšky 915 metrů. Dále pak pokračuje až do německého Johanngeorgenstadtu. Při cestě můžete obdivovat daleké výhledy na Krušné hory i impozantní viadukty a technická řešení.


BLATENSKÝ PŘÍKOP

Zajímavá naučná stezka kolem technické památky postavené v 16. století pro zásobování báňských a hutních provozů vám odhalí historii oblasti a života v ní.