15.10.2012 Czech Republic

NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

Lokalit zaměřujících se na bikery v Česku pomalu ale jistě přibývá. Jedním z prvních domácích projektů byl Bike Resort Valašsko, který na východní výspě republiky sází na dokonalé natrasování původních lesních stezek a cest v kouzelném prostředí Javorníků. Zajímá vás, jak to tam vypadá? Nás teda jo!

authors:

Petr Slavík

photos:

Petr Slavík

 
 
story
gpx
info

NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ


Den 1 - Marikovské Trail Dorado

Za projektem Specialized Bike Resortu Valašsko stojí Luboš Sušila, který z pražské redakce magazínu o lyžování utekl za kolem na Valašsko. Ale nebyl to pražský exodus v pravém slova smyslu. Návrat k moravským kořenům prozrazuje fakt, že v drsném příhraničním kraji přežil už tři zimy. Když jsme vyrazili prozkoumat valašské traily a stezky, domluva s Lubošem byla jasná volba. Sraz jsme si dali ve Velkých Karlovicích, které jsou turistickým centrem kraje. Najdete tu luxusní hotely i maličké rodinné penziony, hospody, taky nový bike park Kyčerka i výborné výchozí místo pro nástup na bikové trasy. Luboš nám v mapě trpělivě ukazuje možnosti našeho dnešního bikování, chvíli ho necháváme snažit a pak si samozřejmě volíme to nejlepší z jeho nabídky - Marikovské Trail Dorado - přibližně 30 kilometrový okruh padající od Portáše na slovenskou stranu hřebene, plný technických úseků i klidnějších lesních přejezdů a především s dlouhým úsekem starého loveckého chodníku.


To zní dobře, ne? Tak jde se na to. S Honzou máme za sebou pracovní týden u počítače a ani jeden už ani nepamatujeme, kdy jsme naposled seděli na kole. Start v bike parku Kyčerka tak přichází vhod. Vlek nás za řidítka pohodlně vytahuje na kopec, rychlá kontrola výhledů a už se před námi klikatí tři lajny. Modrý nejlehčí a nejdelší (1333 m), červený střední, černý nejtěžší a nejkratší (980 m). Zkoušíme všechny a shodujeme se, že modrý je nejzábavnější. Celý víkend tu asi nestrávíte, ale na rychlé rozježdění jako dělané. Bude potřeba.


Hned za Kyčerkou se už zvedají první kopečky. Ehm. Pořádné kopce jsou to. Pěkně zostra. Nahoru a dolů. Ani na chvíli nám nenechávají vydechnout. Když Luboš po půlhodince šlapání ukazuje na malou vyhlídku, jsme rádi, že můžeme na chvíli zastavit a odpočinout.


Ale je to zasloužená zastávka. Před námi se v plné kráse otvírá výhled na typickou valašskou krajinu. Hluboké údolíčka, husté lesy roztrhané pastvinami, vše dozdobené střechami malých usedlostí. A v dohledu žádná moderní civilizace. Tak to máme rádi.

WikiInfo: Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Na Moravu se Valaši dostali při valašské kolonizaci probíhající od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska podél karpatského oblouku směrem na západ.


Luboš nás dál spolehlivě vede labyrintem valašských hor až na hřeben - zatímco jeho česká strana je relativně civilizovaná a mírnější, slovenské svahy hor jsou o poznání drsnější. U Portáše, po další divoké sérii kopců nahoru a dolů, si můžete dát oběd v horském hotelu. My ale nemáme času nazbyt, a tak opouštíme hřeben, napojujeme se na okruh Trail Dorada a po krátkém sjezdu jsme u Lubošovy chlouby. Před námi je totiž Marikovský singláč, který dostal jméno podle dlouhého údolí prodírajícího se k Váhu, v jehož svazích je zaříznutý. Je to starý lovecký chodník, který objevil místní bikový guru Tony Podstranský a s kamarády ho dokázali vysekat z divoké vegetace. Mýtinu na fotce samozřejmě na svědomí nemá:)


Singláč sice vede ve vrstevnici, ale nečekejte žádnou procházku růžovým sadem. Vašimi nejlepšími kamarády tu budou šutry a kořeny. Místy v opravdu prudkém svahu. Jedna chyba a kutálíte se až do Vánoc.


Řízný trail pěkně mění charakter - chvíli balancujeme v ostrém svahu, chvíli na to svištíme po podzimně se barvících loukách, nakonec se prodírme hustým podrostem. Do toho přichází výhledy, které účinně sráží, už tak dost zoufalou, průměrnou rychlost naší vyjížďky.


Některé úseky jsou fakt výstavní. K tomu není ani co dodávat.


Jiné jsou drsné jak kanadský dřevorubec v nejlepších letech. Nic pro slečinky. Je to tvrdý "přírodní" trail, který není pro každého. Kolo musíte mít fest v ruce, abyste si užili.


Není divu, že Honzovi vyhládlo. Co čert nechtěl, trochu nám zaskřípala logistika. Jeho batoh je prázdný, stejně jako jeho žaludek. Naštěstí situaci zachraňuje moje železná zásoba. Co na tom, že v batohu už dávno prošvihla dobu spotřeby. Hlad je nejlepší kuchař.


Těžko říct jak jsme to jeli dál. Když jedete s průvodcem, orientační smysl jako by se automaticky vypnul, naplno šlapete a sledujete jen trail před vámi. Stezka, lesní cesty, kousek asfaltu, nahoru a dolů a pak hodně-hodně nahoru. Asi tak nějak to bylo. Na Portáši si konečně dáváme zasloužené jídlo, něco mezi obědem a večeří. Stylově halušky. Se slaninou. To jsme přesně potřebovali.

Den pomalu končí a my po okruhu Marikovského Trail Dorada projeli velký kus Javorníků. Teď už opět po moc hezkém hřebeni přes Malý Javorník rychle míříme domů. Cesta není ani o trochu míň členitá než ráno. Nahoru, dolů. Za celý den toho už máme docela dost. Javorníky nejsou "jednoduché" hory. Slunce padá dolů, teplota padá dolů a nakonec na nás padá i tma. Ale první den na Valašsku pro nás ještě nekončí.


Na řadě je totiž regenarace. Ve wellnessu hotelu Horal na konci karlovického údolí mají totiž bazén, bublinky, saunu, páru...všechno tam mají...Takhle by mělo končit každé bikování!


Ne vlastně takhle.


Takhle.



Den 2 - Miniokruh na Miloňovou

Zatímco včera jsme okusili tu drsnější část valašské nabídky, dnes máme úplně opačný plán. Času není nazbyt, Honza musí být už kolem poledne zase v práci, takže to chce něco malého a milého. Problém? Kdepak. Podle mapy si plánujeme miniokruh kolem našeho hotelu Galík. Pár kilometrů provoněných podzimním listím a ranní rosou, s vyleštěnými loukami a dalekými výhledy. Budík jsme sebemrskačsky nastavili už na půl sedmou. Ale vstávání nás po včerejším důkladném vybublinkování skoro ani nebolí. Skoro.


Stačí párkrát šlápnout do pedálů a už se před námi rozehrávají valašské scenérie v plné parádě. Louky, kopečky, ovečky, usedlosti. Všude kolem, kam se podíváš. Ani ti nepřijde, že šlapeš do kopce.


Slunce se sotva vydrápalo nad obzor, slepice právě dostaly snídani, na zápraží se suší cibule na zimu a my valíme do kopců.


Projíždíme kolem pár chalup na Jestřábím a za chvíli jsme na rozcestí Pod Polanou. Jsme tu právě včas. Snídaně je už nachystaná.


Na lavičce před dřevěnou kapličkou se k šťavnatým, právě dozrálým jabkům odrůdy, kterou v hypermarketu nenajdete, dnes servírují skvělé výhledy. Jiné tu ani neumí.


Už nás ale zase honí otravné výdobytky civilizace jako je pracovní doba, šéf a zaměstnanecký poměr. Šviháme do pedálů a přes Miloňovou se zbrusu novou rozhlednou fičíme dolů. V hotelu právě roznášejí snídani. Rychle něco teplého do žaludku a alou do práce!


Jojo. Na Valašsku bylo krásně. Co vám budeme povídat.


NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ


Den 1 - Marikovské Trail Dorado


Nástupní bod: Velké Karlovice

Cíl: Velké Karlovice

Délka: 56 km

Nastoupáno: 2560 m

Povrch: 55% lesní stezky, 30% lesní cesty, 15% asfalt

Obtížnost: Těžká

Highlights: Drsný Marikovský singláč, valašské scenérie, turistické zázemí ve Velkých Karlovicích


Hodnocení Trail-Busters: Tvrdý trail, který není pro každého. Nadřete se, vykoledujete si pár šrámů, ale pokud máte rádi technické stezky, budete moc spokojení.


GPX download:


Den 2 - Miniokruh na Miloňovou

Nástupní bod: Velké Karlovice

Cíl: Velké Karlovice

Délka: 6 km

Nastoupáno: 349 m

Povrch: 65% lesní cesty, 35% asfalt

Obtížnost: Lehká

Highlights: Cesta mezi valašskými usedlostmi na Jestřabím, výhledy


Hodnocení Trail-Busters: Důkaz, že se na Valašsku dá vymyslet i něco rychlého, malého a milého. Pokud vyrazíte s východem slunce, přičtěte si k zážitkům 100 bodů.


GPX download:

NA STEZKÁCH VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ


Jak se dopravit

Ačkoliv míříte na úplný kraj republiky, dá se využít solidní vlakové spojení přes Přerov, Hranice a Vsetín. Jinak auto.


Na čem vyjet

Záleží, co se chystáte absolvovat. Na křižování valašských údolí stačí kros nebo hardtail. Jakmile se chcete ponořit hlouběji mezi kopce Javorníků, vřele doporučujeme celoodpružený bike se zdvihem 120 mm a výš


Jaké bude počasí

Počasí umí být na Valašsku pěkně drsné. Výlet plánujte podle předpovědi a nezapomeňte kvalitní vybavení, které zvládne nepřízeň počasí.


Jak se orientovat

Oblast je hojně proznačená turistickými značkami i cyklotrasami. Ale pozor. Pokud chcete vyrazit na Marikovské Trail Dorado, s orientací je to trochu obtížnější. Některé části "singláče" jsou neznačená, málo znatelná lesní stezka. Se zachováním základní pozornosti, s dobrou mapou a GPS byste to ale měli zvládnout.


Kde se ubytovat

Ve dlouhém údolí Velkých Karlovic si můžete vybrat přesně podle chuti - najdete tu moderní hotely i domácí penziony.


Zajímá mě náročnost

Připravte se na vyšší fyzickou náročnost. Javorníky jsou velmi členité, nahoru a dolů. Extra technicky náročné místa jsou výjimkou.


Užitečné odkazy

Před odjezdem si určitě nastudujte web Specialized Bike Resortu Valašsko, kde najdete trasy i další užitečné rady.


Tip

Pokud vás na bikování vyráží větší skupina, zvažte, zda se vám nevyplatí místní průvodce. Javorníky jsou členité, protkané sítí cest, rozdíl mezi dobrou a špatnou volbou je docela zásadní. Průvodce dokáže trasu přesně vést podle vaší chuti a sil - zavede vás na nejlepší místa, vynechá příliš náročné pasáže nebo ji vhodně zkrátí, když se začne stmívat. Kdyžtak se obraťte na kluky a holky z Bike Resortu. My můžeme jen doporučit.